20. srpna 2026 jsme zamkli byt, pohladili ledničku na rozloučenou a vyrazili z domova dobýt Maroko. Jelikož jsme nikdy nebyli ve Španělsku, rozhodli jsme se ho alespoň symbolicky "okousnout" – a Barcelona nám nastavila talíř víc než štědře.
Ačkoliv ho od Evropy dělí místy jen necelých dvacet kilometrů, Maroko by sotva mohlo být odlišnější. Je to země neuvěřitelně barevná a fotogenická – okouzlí vás nejen nekonečnými plážemi, ale i nádhernými královskými městy, vysokými horami pohoří Atlas, pouští s písečnými dunami a nespočtem dalších míst, která si zamilovali
O Vánocích 2024 sedím doma, v jedné ruce hrnek s čajem, v druhé tisící verzí peloponéského cestopisu. Teplou domácí idylu přerušuje vzpomínková polévka, kterou s Maruškou slupujeme místo večerní pohádky. Opět se k nám plíží ten starý známý pocit dobrodružství: zážitky z minulých cest se v hlavě motají, dokud nezrodí touhu po nové výpravě.
